Remopleurides

Určovací znaky

1. Oční plocha je protažená a sahá podél téměř celé délky hlavového štítu.
2. Glabela má rovnoběžné okraje, je široká a postranní rýhy na ní chybějí nebo jsou nezřetelné.
3. Ocasní štít je malý a nese pár dozadu mířících trnů.
4. Tělo je úzké a protáhlé, osní část zabírá velkou část jeho šířky.

Výskyt a způsob života

Prostředí. Otevřené moře nad hlubším šelfem. Rod provázejí graptolity a další fauna prostředí, kam se dostávalo jen málo světla.

Potrava. Velké oči a lehká schránka odpovídají zvířeti, které lovilo drobnou kořist ve vodním sloupci. Jde o výklad odvozený ze stavby těla a z rozšíření; obsah trávicí soustavy u rodu znám není.

Ve světě. Severní Amerika, Britské ostrovy, Skandinávie, Rusko, Čína a Austrálie. Rozšíření napříč oddělenými pánvemi patří k dokladům, že rod nežil vázaný na dno.

Žil ve volné vodě nad dnem; poznává se podle velkých očí a lehké schránky.

Rod Remopleurides je učebnicová ukázka trilobita, který nežil na dně. Úzké tělo, široká osní část, lehká schránka a oči táhnoucí se podél celé hlavy tvoří kombinaci, jakou u lezců po dně nenajdete.

Podle čeho rod poznáte

Rozhoduje oko. Oční plocha je protažená a sahá téměř od předního po zadní okraj hlavového štítu, takže zvíře vidělo do stran i dozadu bez otáčení. Glabela má rovnoběžné okraje, je široká a postranní rýhy na ní chybějí nebo jsou tak mělké, že na otřelém povrchu zanikají.

Ocasní štít je malý a nese pár dozadu mířících trnů. Tělo je úzké; osní část zabírá takovou šířku, že postranní laloky zůstávají jako úzké proužky.

Doklady pro život ve volné vodě

Argumenty jsou tři a každý sám o sobě by nestačil. Za prvé stavba těla: velké oči, lehká schránka a zúžené tělo. Za druhé sedimenty, ve kterých se rod nachází — tmavé břidlice s graptolity, tedy usazeniny klidné hlubší vody. Za třetí rozšíření: rod se najde v pánvích, které od sebe dělil otevřený oceán, což je u bentického zvířete obtížně vysvětlitelné.

Fortey na podobných kombinacích znaků postavil rozbor pelagických trilobitů; pozdější práce doplnila optický rozbor čoček, ze kterého se dá odhadnout, v jaké hloubce zvíře žilo. Metodu popisuje kapitola oči a vidění, ekologické souvislosti kapitola potrava a způsob života.

V Česku zatím nedoložený

Z pražské pánve rod uváděný není. Zastupují v ní podobné prostředí Cyclopyge a Pricyclopyge, tedy jiná čeleď se stejným způsobem života. Je to ukázka toho, že se v oddělených pánvích obsazovalo stejné prostředí různými skupinami.