Agnostida · Agnostidae
Agnostus
Jediný agnostid, u kterého jsou známé končetiny. Fosfátem prostoupené exempláře ze švédských vápencových konkrecí zachovaly devět párů přívěsků včetně detailů měřených v mikrometrech.
Řád · Salter, 1864
Agnostida
Agnostidi mají tělo dlouhé obvykle jen několik milimetrů a hlavový i ocasní štít téměř stejně velký. Mezi nimi leží pouze dva, výjimečně tři hrudní články. Většina rodů nemá oči ani lícní švy.
521–443,8 Ma · kambrium, ordovik
Znaky řádu
- hlavový a ocasní štít jsou přibližně stejně velké a souměrné
- hruď tvoří dva články, u podřádu Eodiscina někdy tři
- oči a lícní švy u většiny rodů chybějí
- časté je zachování obou štítů odděleně, protože spojení bylo slabé
Kde není shoda
Zda agnostidi vůbec patří mezi trilobity, se řeší dodnes. Podle části autorů jde o samostatnou skupinu členovců blízkou trilobitům, podle jiných o odvozené trilobity, kteří druhotně ztratili oči. Nálezy končetin u rodu Agnostus tento spor spíš rozšířily, než ukončily.
Zdroje
- Adrain, J. M. (2011): Class Trilobita Walch, 1771. In: Zhang, Z.-Q. (ed.): Animal biodiversity — an outline of higher-level classification. Zootaxa, 3148, s. 104–109.Klasifikace řádů, kterou web používá jako výchozí.
- Whittington, H. B. a kol. (1997): Treatise on Invertebrate Paleontology, Part O, Arthropoda 1, Trilobita, Revised. sv. 1. Geological Society of America a University of Kansas.Souhrnná morfologie, terminologie a systematika trilobitů.
- Müller, K. J. — Walossek, D. (1987): Morphology, ontogeny, and life habit of Agnostus pisiformis from the Upper Cambrian of Sweden. Fossils and Strata, 19, s. 1–124.Jediné podrobně známé končetiny agnostida a doklady pro jeho způsob života.
Rody v atlasu
2 rodů z řádu Agnostida
Agnostida · Peronopsidae
Peronopsis
Nejhojnější agnostid českého kambria. Rod popsali pražští autoři a jeho typový druh je založený na materiálu z Čech; drobná zvířata bez očí se v Jincích najdou i uvnitř schránek hyolitů.